Reportáže

28.06.2007 Jedomělické okruhy 2007

Tak na tomhle závodě bylo asi nejnepříjemnější to, že následoval hned za mistrovskou časovkou v Bělči, která byla o den dříve. Tudíž bylo dopředu jasný, že bude hodně bolet.

Na závodě jsme se sešli celkem v hojném počtu - já, Lu, Venca (ten z důvodu pošetření sil časovku vynechal), Happy a Radim, který jel ovšem jen jako příchozí v druhém balíku s dědkama.

Na závodě se sešlo na můj vkus hodně málo závodníků, což mě docela mrzelo, jelikož jsem tedy očekával po pár nástupech další časovku jednotlivců až do konce a u závodu na 100 km není zrovna moc o co stát. Taky nás docela překvapilo, že se okruh jel v opačném směru - zřejmě pro nedostatek pořadatelů - pravotočivý okruh je méně náročný na lidi na křižovatkách. To že se závod otočil bylo ale pro mě rozhodně jen dobře. Nebyl tam žádný dlouhý kopec a na těch kratších to holt musím nějak zkusit přežít.

Nu odstartovali jsme. Po startu jsem opravdu tvrdě pocítil nohy z časovky, ale doufal, že tempo bude zpočátku klidnější a že to nějak rozhejbu. První kolo bylo relativně v pohodě, no v cílovém kopci to pravda bylo pro mě docela na krev, ale nějak jsme to společně s Vencou sjeli. Tuším, že v prvním kole nám odpadl Happy. Na rovince jsem si celkem odpočinul, ikdyž se sjížděl odejtý Michal Koš. Největší problémy jsem měl asi ve sjezdech. Pořád mám málo najeto a s kolem nejsem vůbec sžitej, ikdyž na něm jezdím už přes rok. (holt kvalita se pozná :-/ ) V prvním kole jsem dokonce z přední pozice byl pod kopcem snad úplně skoro poslední. Určitě jsem tam všechny pěkně štval, jak jsem se tam motal :-/

Pamatuju si, že někde jsem ještě pomáhal sjet nějakého toho uprchlíka, tuším že to byl někdo z Královic, když jsem viděl, že mu to ostatní z týmu kotví, tak jsem do toho vložil i trochu vlastní iniciativy :-) No a hlavně nemám rád, když se nechá někdo poodjet a pak nějakým hrozným nástupem se začne honit. To já radši hezky pomaličku a tempově, lepčí to tahat vepředu, než viset na ocase na konci skupiny. Ale je fakt, že to bylo asi naposled co jsem se dopředu podíval. :-)

Pak následoval zase pro mě tragický sjezd a celkem pohodová rovinka.
V druhým cílovým kopci vedoucí skupinu opustil Venca a já měl co dělat, abych neodpad taky. Tak tak jsem to za vesnicí dojel a naštěstí se jelo chvíli volně. Na rovině za to ale párkrát vzali a já pokaždé odpad. Jednou to už vypadalo beznadějně, ale skupina zase zvolnila a já si je dojel. Myslím ale, že v autě, které jelo neustále za balíkem, se museli mou beznadějností skvěle bavit. :-) Následoval zase tragický sjezd a zase celkem pohodová rovinka no a taky můj poslední kopeček se skupinou. Teda spíš jen nájezd do kopce :-)

Poslední dobou mě ale opouštění skupiny zas tak nevadí. Vím totiž, že konečně bude klid a že už jde jen o to dojet. Tak nemůžu říct, že bych se dál nesnažil, ale už je mi všecko celkem fuk. Odpadnul jsem společně s Cvrčkem z BikeRanche. Chvíli jsme pokecali, jemu se něco nezdálo na kole, tak jsem mu to skouknul, a po tom, co jsem mu řekl, že to má v pohodě, tak se zved a nechal mě samotného :-) A tak následovala časovka jednotlivců na cca 38 km :-) Cvrček jel pořád přede mnou a po kouskách se vzdaloval. Ale pořád jsem ho měl na dohled. Spíše jsem se bál, že mě sjede skupina zezadu a tak jsem se snažil ještě co to šlo. Po odkroužení téměř obou kol jsem se zase začal k Cvrčkovi nějak podivně rychle přibližovat, až jsem ho pod kopcem předjel. Vypadalo, že má buď křeče nebo něco s botou. No zamrzí to, mě to ale trochu povzbudilo, že jsem nešlapal nadarmo, a mířil jsem k cíli. Poslední kopec jsem jel sice jako téměř vždy kadenčně na nejlehčí 39/26 ale snažil jsem se neztrácet moc rychlost, aby mě převíjen nedojel a v cíli jsem se dokonce odhodlal ke spurtu .. bohužel jen sám se sebou :-) Takže závod byl fakt zajímavý a zábavný a už se zase těším na další :-) .. když bude čas.

A co ostatní?
Venca dojel kus za mnou docela prošitej a ještě navíc ani nevěděl, jestli závod dojel nebo nedojel, jelikož z toho někde na chvíli slez a bral to jakože to vzdal :-) Happy dojel kousek za ním relativně v pohodě.

Lucka vyhrála ženy díky suprově vymyšlené taktice za pomoci našeho Radima a především p. Hrachoviny (s kterým si den předtím vyměnila mistrovský dres a kdoví co ještě :-) ) když ujeli v posledním okruhu na rovině po sjezdu a roztrhali tak skupinu, jejíž torzo nemělo už sil je dotáhnout. Takže Lucka opět nejúspěšnější za tento víkend se dvěma zlatýma na kontě.

Pohořalý Petr (Coleman)