Reportáže

24.06.2007 Lišanská šlapka 2007

Sice už je tomu nějaký ten týden nazád, ale přesto musím aspoň pár řádek k Lišanské šlapce.

12. května 2007 se konal už 13. (!) ročník tohoto závodu, který si my Rakovničáci nemůžeme nechat ujít. Z akce se stává rok od roku čím dál tím mohutnější závod, kolem 500 účastníků už je slušný balík :-) No a logicky, každý rok přitáhnem na start někoho nového. Na letošek se podařilo zlákat další SOSáky, na repete přijel Venca, vzal s sebou i Katku, prvně přijel zkusit Radim a samozřejmě nemohl chybět brácha s Jančou. Mimochodem, tihle dva fungují na Šlapce jako ukázka toho, jak cyklistika sbližuje: kdybyste viděli reportáž, kterou tam pořadatelé natáčeli, nedivili byste se, že nejedno oko uronilo kroupu nad tím nááádherným romantickým popisem, jak brácha na jednom z ročníků ke štěstí (rozuměj Janičce) přišel :-)

Ale k závodu: jako snad každý rok i letos na start přišel déšť. To už je kolorit... Ale naštěstí jsme buď nejhoršímu ujeli, nebo to byla jen přeháňka. V takovémhle závodě se vždycky na začátku musí odseparovat chrti a turisti, takže cestou z Lišan do Rakovníka bývá „veselo". Ale v Rakovníku a hlavně za ním v kopci na Pavlíkov už bývají utvořené skupinky a jede se o 106. Nebo spíš s větrem o závod - a že letos tedy fučel :-( Noo, co vám budu povídat. Když mi definitivně ujel můj loňský parťák (tu jeho novou silničku mi byl čert dlužen... a nee, opravdu nechci slyšet, že to není v kole! :-) ) a začala jsem sledovat, jak se mi i všichni ostatní tak nějak rozprchávají směrem vpřed a jedou rychleji jak já, ucítila jsem, odkud vítr vane. Bylo to přesně odnaproti. A to mi nahnalo! Od toho okamžiku už jsem nečekala ani minutu a chytla se hnedka dalšího, co mě (jo, další!! :-( ) předjížděl. Zaplaťpánbů za ten oranžový dres :-) Sledovala jsem ho pozorně, krásný vzorek do oranžových kostiček, bledě modrý nápis Uvex... znám jeho záda dokonale, neb jsem za ním notnou chvíli vlála. Chvílemi mi sice před očima celý dres modral (joo! fakt jsem tak dřela!!), ale věděla jsem moc dobře, co by znamenalo zůstat tu bez něj. Brrr :-( Jak jsem tak nějak - po ani nevím kolika přesně kilometrech, ale někde skoro před Panoším Újezdem - aspoň trošinku popadla dech z nejhoršího, bylo mi stydno, že se jen vezu a na jeho otázku, jestli docvaknem skupinku před náma, jsem hrdě přitakala... bože, taková blbost! Jsem zkusila jako vystřídat, ale opravdu jenom jako, protože moje špic.. to nebylo ani k smíchu, v tu chvíli to bylo dost k pláči spíš. Ten hnusný vítr..! Nu což, pochopil chudák a jal se znovu zkoušet dotáhnout nás tam oba. Bylo vidět, že mu to samotnému asi moc nepůjde, tak se asi se mnou smířil a pokračovali jsme v duu dál. Naštěstí nás za nějakou chvíli dojela posila. Další tři do partičky se náramně hodili. Bylo nás pět a jeli jsme už víc v pohodě dál. To už jsem se po Týřovickém sjezdu k řece tak nějak srovnala a mohla občas i něco utáhnout. Uuff. Sebrali jsme ještě nějaké další odpadlíky a na Višňovou už jsme vyjížděli v 7. U roztockého zrcadla bylo takových diváků, že jsme si mohli málem připadat jak na Tour. Akorát ta cedule „Nejlepší je Dita" se mi vůbec nelíbila. No nic, já vám ukážu Ditu..! Jenže teprve nás čekalo Městečko nahoru. Sice kam se hrabe na křivoklátské kostky, ale i tak. Nejede se úplně pohodlně. Tak nás to tam nějak roztrhalo, ale zůstal mi naštěstí aspoň Jarda, můj taky častý spolujezdec (ten si naštěstí novou silničku nekoupil ;-) ) a ještě jeden týpek. Společně jsme překonali ten sakra kopec na Nový Dům (zdálky vypadá jak placka, ale je to tak záludný dlouhý skrytý krpec) a pak už jsme více méně jen šťastně frčeli k cíli, zpátky do Lišan. Jééé, jak já byla letos ráda, že už jsem tam! :-) Do té doby už cílem projeli tři SoSáci, Venca, brácha i Radim už mohli pomalu jít na řízek. Janča a Katka byly ještě na trase. V tom všem frmolu tam pořád poletoval novinář z Raportu (rakovnický plátek, copak ho neznáte?!? ) a dělal z nás hvězdy, točil rozhovory, blejskaly foťáky... no, však říkám, atmoška jak na Tour! Prozradil mi, že podle předběžných výsledků přede mnou žádná ženská nedorazila a popravdě, po té dřině by mě to tedy štvalo, kdyby jo :-) Tak jsme se postupně posbírali celá parta včetně všech rakovnických kámošů a zašli na připravený řízeček. Mňam :-)

Vyhlášení v místní sokolce je protkané mažoretkama a roztleskávačkama, že skoro Tour hadr. Celý závod vyhrál Pavel Šubrt, druhý byl Radek Procházka a třetí Zbyněk Icha (no joo, holt rakovnická líheň! ;-) )

Jak se jelo ostatním, musí vám vyprávět oni, ale číhejte na ty úspěchy tří SoSáckých párů:

Chlapi: