Reportáže

08.07.2009 UAC - Brdský švih

Brdský švih je rozhodně jeden z nejkrásnějších závodů, který se v lize UAC koná. Jeden velký okruh v hezkém prostředí brdských kopečků vám dává jistotu, že toho uvidíte při tomto závodě v tomto kraji opravdu hodně. Trasa je velmi náročná a hodně kopcovitá, a tak tento závod je skutečnou prověrkou trénovanosti závodníků.

Na tento závod jsme vyrazili celkem v silné sestavě, já, Venca, Martin, Lu, Happy, Jose a Honza. Mělo nás být ještě víc, ale Pavel si svoji účast rozmyslel na poslední chvíli a vybral si nakonec jiný závod, Radim svoje fanynky zklamal úplně a z důvodu údajně nepříznivého počasí někde na webu zůstal v teple domova. Každopádně počasí se nakonec celkem vydařilo, bylo teplo a přestože některé silnice byly ještě mokré po noční spršce, dalo se to přežít a kola zůstala dokonce téměř čistá.

Startovalo se sice v Halounech, ale ostrý start přišel až v Řevnicích pod 5,5 km dlouhým stoupáním. Začátek se jel hodně v poklidu, já jsem se nikam nehnal, potřeboval jsem se pořádně rozjet. Naštěstí tempo se zvyšovalo opravdu pozvolna a tak se to dalo celkem přežít. Na vrcholku se už ale přiostřilo a musel jsem občas přeskakovat odpadající jedince, když se před nima začala tvořit díra. Na vrcholku to bylo už hodně potrhané, ale byl jsem v hlavní skupině a sil jsem ušetřil myslím hodně. V následném sjezdu se jelo rozumně ikdyž byly odjetí 3 borci. Do kopce za to vzal Petr Zahrádka a jal se stíhat uprchlíky. Chvíli jsem přemýšlel, jestli jet s ním, jelikož mi jeho nástup přišel celkem pohodový, ale naštěstí převážil rozum a radši jsem se zašil .. přecijen tu jsou jiní borci s daleko vyšším výkonem a ambicemi a pro mě by to byla jen taková srandička, která by mi pak zřejmě udělala ze zbytku závodu trápení. Kopec se pak rozjel na slušný tempo, vepředu byla silná skupina a balík je nechtěl nechat odjet. I tenhle kopec jsem celkem přežil, bohužel už ale ne následující sjezd.

Opět jsem se příliš bál a propadal se ve zjezdu dozadu, až jsem musel makat za svý a sjíždět balík, kterej ale zrovna stíhal uprchlíky a tak to bylo bez šance. Počkal jsem na další dva odpadlé a zkusili jsme to ještě chvíli ve třech. Bylo to ale marný a tak jsme počkali na skupinku za sebou. Bohužel v ní nenacházím ani Martina ani Vencu, škoda mohli jsme si zataktizovat. S touhle skupinou jsem v podstatě v poklidu absolvoval zbytek trati. Tempo bylo snesitelný, celkem pravidelně se střídalo, ikdyž to občas narušovali někteří jedinci pomalejší jízdou na špici. Všechny hlavní kopce jsme jeli pospolu, nikdo krom jednoho "blázna" nenastupoval, ale jeho snažení bylo naprosto marný, před náma totiž nikdo daleko nebyl a síla našeho balíku byla velká. V jednom kopci za Jincema se tento jedinec pustil do většího úniku, když jsem se vzpamatoval ze změny sklonu, tak asi v polovině kopce jsem šel na špici a ostřejším tempem tahal balík za ním ani ne proto, abychom ho ještě před vrcholkem dostihli, spíš jsem chtěl potrápit ostatní v kopci aby ztratili zase nějaký síly, případně pár jedinců odpadlo. No nikdo nám neodpad a tak jsem jen rozjel tempo na vrcholku a zase se uklidil.

Za Hostomicema dojíždíme nějaké odpadlíky zepředu, což pro mě může znamenat silnou konkurenci v kopcích a hlavně v cílovém dojezdu, tak jen spíš doufám, že jeli dlouho sami a pořádně se vyčerpali. Další kopec se jede opět svižnějším tempem na vrcholku se ale trochu zpomaluje a tak jdu opět dopředu a trochu tempo zase zvyšuju a přejíždím horizont a opět se uklízím. Němělo cenu odjíždět, všichni chtěli jet zřejmě v balíku a neplýtvat zbytečně sílami.

Až do Litně se jelo v poklidu, chvílema mi přišlo, že až zbytečně moc pomalu, ale všechno nasvědčovalo tomu, že takto dojedeme až do cíle. Před stojkou v Litni ale odjíždí opět náš blázen a celkem rychle si vytvoří slušný náskok. Chvíli to pozoruju, docela se mi líbí jeho agresivní styl závodění a když se začne profil zvedat, vyrážím za ním s tím, že se snad chytne někdo další a konečně se pole trochu roztrhá a začne se závodit. Stojka je ale krutá a tak když borce dojedu, vůbec se mi nechce jet dál. Navíc se za mnou vůbec nikdo nevydal a balík jede za náma pohromadě, ale ne moc daleko, takže radši zase čekáme, trochu pokecáme a zařadíme se poslušně zpátky.

Následný sjezd je docela masakr v tom, že se ve velký rychlosti přejíždí koleje, který nejsou zrovna ideálně zapuštěné do terénu. Každopádně to všichni nějak přežili a frčíme už k cíli. Onen blázen jede zase špici a nikdo mu vůbec nestřídá. Nějak to nechápu, ale jedeme pořád 40kou, jen ke konci se trochu zpomaluje před závěrečným nepříjemným asi 1 km dlouhým kopcem.

Moje taktika byla jasná, spurty a zrychlení jsem ještě moc netrénoval, časovky do vrchu mi jdou, takže na to musím dupnout okamžitě dole a zkusím ještě využít rychlosti z rovinky. Okamžitě teda dupu do pedálů, kolem mě se ale prožene Ruda Kadlec a o velkej kus mi hned ujíždí. Já se celkem zahltil a tak musím zvolnit a jen čekám, kdy se přese mně přežene balík. Když se ale ohlídnu tak zjišťuju, že balík má taky slušnou díru a že když se trochu překecám, že by mě moc borců už předjet nemuselo. Ruda jede jak stroj a pořád se vzdaluje, já po chvíli najdu ještě nějaký síly a znovu to zkouším rozjet. Dokonce se mi daří Rudu zase sjíždět, ale do cíle to už nestihnu. Dojíždím tedy jako druhej z týhle skupiny 2 sekundy za Rudou, balík je ale až 7 sekund za mnou.

Jsem celkem spokojenej, sice mě štve, že mi to opět ujelo ve sjezdu, ale ono to mohlo dopadnout daleko hůř, kdybych se držel zuby nehty mezi těma nejlepšíma a pak někde odpadnul a propadal skupinama, jak jsem na to celkem zvyklej. Že jsem nevyhrál skupinu mě taky mrzí, ale když se podívám, kdo skončil za mnou, tak to zas tak zlý není.

Jako druhý z našich dojíždí Martin asi 5 minut za náma, chvíli po něm Venca. Já se jedu podívat ještě na to, jak bojuje Lu. Potkávám ji ve větší skupině s Hankou Ebertovou, no to slibuje pěknej souboj. Bohužel taky vidím, jak chlapi se jenom vezou a vepředu jedou holky a ani jim pořádně nevystřídaj.

Před cílovým kopcem nastupuje Hanka a Lu musí za ní. Sleduju to zpoza balíku, jede se celkem slušně, dokonce mi tepy vylítly přes 160 a to mi holky pořád ujížděj. Asi do půlky kopce jede vepředu Hanka, potom si pozice vymění a Lu jede na první pozici. Nepřijde mi to moc taktický, žádný nástup od Lu nepřišel, ale vůbec nevím jak na tom obě jsou. Po chvíli ale Hanka tempo nevydrží a odpadá a to tak, že do cíle ztatila ještě 13 sekund na pár set metrech. Lu teda opět vítězí nad touto hodně kvalitní soupeřkou.

Do cíle se pak postupně dostal ještě Happy, který jel bohužel se silnou bolestí hlavy, a pak ještě Jose, který opět porazil Honzu.

Co říci závěrem. No rozhodně to, že závod se nám líbil a už se těšíme na další

Výsledky muži do 40 let: 1. Zahrádka 2:32:50, 2. Kudrna, 3. Kunta (stejný čas), 15. Pohořalý +9:59, 22. Karlovec +13:58, 24. Cafourek +14:25, 40. Šťastný +44:28, 43. Hrabal +55:03, 44. Brabec +1:01:55

Výsledky ženy: 1. Kočí 3:02:35, 2. Ebertová +0:00:13, 3. Doležalová +0:08:52

Pohořalý Petr (Coleman)