Reportáže

16.04.2009 Velikonoční soustředění očima Colemana

O letošních Velikonocích se opět konalo SOSácké soustředění. Tentokráte se uskutečnilo v obci Dobřív u Rokycan a ubytování jsme si zvolili v místní sokolovně, kde jsme si zajistili apartmán pro 13 osob, vlastními toaletami a sprchou (přes půdičku tam mohl kdokoliv) a dokonce vlastním výčepním barem! Bohužel bez potřebného soudku

Většina SOSáků dorazila v pátek večer - já, Macek, Venca, Honza Fleischman, Petr Váňa, Radim, Lu, Jose a Mirka. Posledně jmenováná si hned zažila takový menší double error, když zapomněla nejprve helmu, Macek jí však zachránil tím, že vzal náhradní, ale tretry jí bohužel už nikdo nevezl a tak musela Mirka absolvovat opět cestu zpět do Prahy a dorazila na ostro až v sobotu ráno.

Večer se soustředící soustředili do místní vinárny, kde se dobře posilnili kvalitním smaženým jídlem a většina to spláchla stylově lahvovým plzeňským.

Ráno dorazili další SOSáci a to právě Mirka a Honza Brabec. Ještě měl dorazit Ondra Bakoš, ten dorazil nakonec až večer a Jirka Burgstaller nedorazil vůbec.

SOSáci se hned rozdělili na dvě výkonostní skupiny, jelikož by výkonostní rozdíl nadělal pěknou neplechu při jízdě zusammen a nikomu by nic nepřinesl. První skupinu jsem tvořil já, Macek, Venca, Honza Fleischman a Petr Váňa, druhou skupinu Radim, Lu, Jose, Mirka a Honza Brabec.

Jaké zážitky měla druhá skupina nemohu posoudit, doufám, že sem někdo dodá brzy článek o jejich vyjížďkách, jelikož jsem slyšel, že si taky celkem užili

Naše 1. družstvo si na první den naplánovalo cca 120 km ve zvlněném terénu. Trasu vybral Venca Cafourek a musím říct, že vybral výborně. Tempo se postupně zvyšovalo a někde od poloviny tréninku už jsme průměrnou rychlost pod 30 km/h nepustili. Musím říct, že jsme byli výkonově tak podobní, že jsme si téměř neujížděli. Oběd jsme naplánovali zhruba na 100. kilometr, ale hledání nějaké příjemné zahrádky se nám nezdařilo a tak jsme dorazili zpět do Dobřívi a jídlo si dali až tam. Nakonec jsme najeli cca 135 km a při pohledu na hodinky, kdy jsme zjistili, že je teprve 15:15, si někteří z nás šli před večerním doplňováním energie, zahrát ještě tenis.

Druhé družstvo ten den najelo kolem 100 km a musím říct, že jsem od některých širších jedinců takový výkon nečekal

Večer jsme strávili nejprve v místním pajzlíku na zahrádce a poté se přesunuli opět do vinárny, kde jsme tentokráte konzumovali především vína. Do toho jsme vložili ještě nutný přípitek na nového SOSáčka - malého Davídka Cafourka. Nutno podotknout, že někteří jedinci konzumovali trochu více než bylo zdrávo a druhý den už na sebe tak pyšní nebyli 

Na další den jsme naplánovali trasy ještě delší, ikdyž mi to přišlo spíše jako hecování a nikdo z nás tomu asi příliš nevěřil. Naše družstvo naplánovalo cca 160 km a druhé družstvo naplánovalo cca 130 km. Z našeho družstva se radši odpojil Honza Fleischman, jelikož měl problémy s kolenem a rychlejší tempo by mu jistě nepomohlo. Čili druhé družstvo bylo obohaceno o něj a také o dorazivšího Ondru Bakoše.

Prvních asi 20 km jsme jeli všichni pohodově pohromadě, poté jsme se rozdělili a pokračovali každý svou cestou. Naše tempo se však nijak výrazně neměnilo, ikdyž průměrná rychlost se neustále zvolna zvyšovala. Na 70. km jsme udělali zastávku s menším nákupem a poté vyrazili na další část. Jeli jsme stále celkem klidně, nicméně naše druhá část byla už rychlejší s průměrem opět kolem 30 km/h. Ten se snížil až ke konci při přejezdu hodně prudkého kopce a závěrečného pohodovějšího tempa, které se snažil nabourat jen Macek a naopak jsem se snažil kotvit já, když začla docházet veškerá energie sbalená na cesty. Nicméně jsme nakonec dokázali ujet oněch 160 km a navíc v celkem slušném tempu. No a oběd? Ten jsme do toho opět nějak zapomněli zapasovat

Druhé družstvo dorazilo trochu roztrhané, ale všichni najeli snad kolem 130 km, což jsem opět u některých širších jedinců přestával chápat

Navečer nás už opustili někteří SOSáci a to Macek, Petr Váňa, Honza Brabec a Jose. Zbylá sedmička se šla občerstvit do nově objevené restaurace. Nutno podotknout, že delší čekací dobu na jídlo už jsme nikdo dlouho nezažil.

Večer jsme ještě na pokoji opět zapíjeli Davídkovo zdraví přivezenou Whiskey Grant´s.

A Velikonoční pondělí?

Ráno jsme hezky vyšupali děvčata a od některých vykoledovali nějaké to vajíčko. Poté jsme vyrazili na pohodovou 45 km vyjížďku se zastávkou v Rokycanské cukrárně. Jen Ondra Bakoš se jel projet do místních lesů, než je zaberou amíci s Radarem a Honza Fleischman radši odjel domů, jelikož koleno stále zlobilo.

Po příjezdu na nás již čekala Katka s malým šestinedělním Davídkem, kteří se nám přijeli ukázat v celé své kráse. S těmi jsme pak odešli na obídek a po něm už vyrazili sbalit všechny věci, poklidit apartmán (největší zásluhy na tom měla smolařka z úvodu soustředění - Mirka) a poté jsme vyrazili všichni domů, do Prahy, do pr...

Soustředění se tedy perfektně vydařilo, bylo naprosto pohodové, sportovně vyčerpávající a počasí vyšlo také naprosto skvěle. Takže se už můžem jen těšit na další skvělou akci

Pohořalý Petr (Coleman)