Rozhovory

09.11.2005 Rozhovor s Vencou

SoS:
Zdravím tě Venco, chtěl bych ti položit několik otázek, které se budou týkat tvé cyklistické kariéry a především letošní sezóny. Za tu by ses dal stejně jako vloni označit smolařem roku v týmu SOS. V letošním roce tě sice nepřejelo žádné auto (v loňském roce hned dvě), ale to jak se ti vyhýbaly stupně vítězů je až neskutečné. Když už jsi na nich měl stát, pořadatelé popletli výsledky a když jsi na nich stál, tak zase neprávem. Můžeš nám k tomu něco říci?

Venca:
Je to skutečně zajímavé, od té doby co jsem vstoupil do týmu SOS, tak se mi úspěchy nějak vyhýbají. Čím to asi bude?! Ale rozhodně bych loňskou sezonu neoznačil jako smolnou. Sice tam byly dvě nehody s autem, ale to člověka ještě víc nabudí a posílí. A třetí celkové místo ve 2.divizi UACu je určitě úspěch. Letošní sezona byla taková zvláštní. Byly závody na kterých jsem chtěl uspět, ale nepovedlo se nebo zákonitě přišel defekt. Je fakt, že bedna mi utíkala a když přišla, tak díky chybě pořadatelů jsem skončil bramborový. Ale věřím, že ještě můj čas přijde. Příští rok chystám velký návrat a to teprve bude fičák.

SoS:
Určitě. Budeme se těšit :) A který závod z letošní sezóny považuješ za svůj nejpovedenější? A můžeš nám stručně popsat i to jak jsi ho prožíval?

Venca:
Asi 12hodinovka o největší převýšeni v Janově n. Nisou. Žádné velké ambice na bednu jsem si v závodě nedělal, chtěl jsem si to hlavně užívat a taky trochu potrápit pozdějšího vítěze. Možná tím jak jsem jel v pohodě a v klidu, tak to nakonec na bednu vyšlo, ale závěr byl dost hektický a to díky pořadatelům, kteří mi zapomněli započítat jedno kolo. Posledních 30km jsem jel ve dvojici s jedním borcem v domnění, že máme odjetý stejný počet kol a že jedeme o bronz. Z poklidného závodu se tak stala štvanice, nikomu se nepodařilo poodjet, následoval závěrečný spurt. Spurtovat po 300km a necelých 12hodinách fakt není jednoduchý. Spurt jsem těsně prohrál, což mě dost naštvalo, navíc když jsem ještě na pásce dostal defekt, ale byl lepší, čerstvější, teď to vím, měl jsem to zkusit v kopci. Nakonec se ale ukázalo, že jsem měl o kolo více a bronz patřil mně, bohužel se to ukázalo až po vyhlášení.

SoS:
Tak tomu se říká opravdová smůla. Nepomýšlíš v tomto závodě na vítězství v budoucích ročnících? Nebo se budeš soustředit spíše na jiný druh závodů?

Venca:
Vyhrát 12hodinovku by bylo hezký, ale zatím jsem o tom moc nepřemýšlel, hodně záleží jak namakaný borci tam přijedou, je fakt že Jan Kopka už je v jiné kategorii nad 40 let, takže největším soupeřem by byl nejspíš obhájce, kolega z týmu Petr Pohořalý. A ten se porazit určitě dá, vím jak na něj, pár pivek před závodem z něj udělá polovičního borce. Uvidíme jaká bude forma v srpnu, ale teď to rozhodně cíl není. Dál se budu soustředit na závody UAC, ale už ne tak jako letos, chtěl bych zkusit jet na celkové výsledky CKKV pohár, jsou tam závody co mi sedí. Každým rokem se také soustředím na Krále Šumavy, je to srdcová záležitost, cíl je zajet dobře a pořád se zlepšovat.

SoS:
Vypadá to, že máš před nadcházející sezónou celkem jasno. Rád bych teď přistoupil k tvému tréninku. Jak často trénuješ, kolik toho odjezdíš za sezónu a věnuješ se i jiným sportům? A chystáš nějaké změny v tréninku oproti letům minulým?

Venca:
V sezoně tomu moc nedám to je tak jedno maximálně dvě pivka po závodě :) Lepší je to už na podzim, kdy je více času a dá se trénovat dlouho do noci, forma pak graduje na Silvestra, kdy sem schopnej zdolat deset kousků a sem v pohodě :) Kolik piv si dám za rok to přesně nedokážu říci, nepočítám si to :)

SoS:
No tak tomu říkám kvalitní trénink :) A teď vážně prosím .. :)

Venca:
No jelikož jsem pracující člověk a denně trávím v práci 9 hodin, veškerý můj volný čas padne na trénink a regeneraci, tu spousta lidí podceňuje a nevěnuje jí dostatek času :) Oni to ale poznají, po třicítce :)

SoS:
Ano je pravda, že jsi znám hlavně díky svojí regeneraci. Prý v ní hraje hlavní roli tvoje přítelkyně Katka? Můžeš nám ta cvičení blíže specifikovat? :)

Venca:
Takovou regeneraci jsem na mysli neměl, ale připouštím, že i takový způsob odpočinku je možný. Ale pozor ne těsně před závody! :) I když byly doby, kdy mně to vůbec nevadilo. :)

SoS:
Tak a teď tedy vážně k tréninku :)

Venca:
Poslední 3 roky jsem odjel za rok kolem 11,5 tis. km, před tím to bylo kolem 7 tisíci. Jsem zastáncem toho, že nezáleží kolik máš najeto, ale jak máš najeto. To je dobře vidět v anketě Kilometry KPO, kde jsem schopen odjet závod stejně dobře jako borec, který má dvojnásob najetých kilometrů. Prostě ten čas co mám kolu vyhrazený je třeba co nejlépe zefektivnit. Jinak moje příprava je klasická, v přípravném období jsou to jiné sporty jako posilovna, běh, plavání, spinning, občas squash. Kolem vánoc už sedlám trenažér a během ledna a února už se snažím najíždět km. Přípravné období pak vrcholí v březnu, kde si beru dva týdny dovolené a v klidu a bez žádných jiných starostí najíždím kvalitní kilometry v teple ve Španělsku. Můžu říct, že tyhle najeté objemy mě živí půl sezony. Během sezony trénuju 4-5x týdně. Nějakou zásadní změnu v tréninku nechystám, přesto vím, že tam jsou velké rezervy. Chci se především zaměřit na přípravu těsně před závody a umět se naučit vypilovat formu na určitý den. Ne nadarmo se říká, že 50% úspěchu je v hlavě.

SoS:
Připustil si, že už trochu stárneš. Pozoruješ snad na sobě nějaké změny? Příští rok už jdeš do kategorie B, za což v týmu už teď sklízíš posměch spolujezdců.

Venca:
Vážně posměch?! Já myslel spíše naopak, že mě budou ctít a respektovat :) Holobrádkové, já jim ještě ukážu:-) Navíc jezdce v kategorii B v týmu nemáme, jsou tam samý hošánci áčkaři, co se musí ještě hodně učit. Ten správný cyklistický věk nastává právě po třicítce, takže to nejlepší mám ještě před sebou. Samozřejmě jak člověk stárne, tak tu cyklistiku vnímá jinak. Každým rokem pociťuju, že ten trénink víc bolí, ale pokud dáš dostatečný prostor již zmíněné regeneraci, věřím, že cyklistika se dá provozovat i ve vysokém věku. Hm, posměch, a kdo si to myslí, buď konkrétní, kápni božskou!!!:-)

SoS:
:) V roce 2004 jsi začal za tým SOS závodit, předtím tě vlastně nikdo neznal. A hned v dalším roce 2005 jsi se dostal do představenstva a dokonce ti byla svěřena funkce pokladníka. Jak to děláš, že máš takovou důvěru? A vůbec jak je možné, že setrváváš dále ve funkci přestože týmu SOS nezbyly na další rok žádné peníze ..? :)

Venca:
Je to tak, za SOS závodím od r.2004, ale neřekl bych, že mě nikdo neznal. Je fakt, že jsem předtím jezdil závody v ŠUACu a později pak KPO a CKKV, kde se mi v kategorii hobby docela dařilo. Chtělo to přestup do velkého týmu. Určitě jsem měl z čeho vybírat kam jít. Navíc se tu vyvíjel jeden slibný ambiciózní tým JZM, kde jsem měl být spolu s Pavlem Kouřimským lídrem. Nakonec jsem si ale plácl s týmem SOS, který hledal nové ambiciózní borce :) Nevím čím jsem si zasloužil důvěru pokladníka v týmu, ale je to dřina, musíte mít neustále prachy u sebe a platit a platit a přitom si pamatovat komu si dal a komu nedal (pozn.red. - peníze). Je pravda, že v pokladně na příští rok moc peněz nezbylo, ale výdaje byly velké, přišli nové posily a hvězda jako Mráček taky něco stojí :) Ale určitě se nám to jednou vrátí. To že setrvávám ve funkci dále, si myslím je proto, že dosud se mi nepodařilo zpronevěřit týmové peníze jako se to povedlo mým předchůdcům :) Přitom rekorďácká sada na můj nový rám by se mi hodila :) Musíme sehnat sponzory na příští sezonu, jinak funkce pokladníka už bude zbytečná :)

SoS:
Určitě je to náročná práce, zvlášť pak asi na závodech, kde místo toho abys se soustředil na závod musíš počítat finance. Nezatěžuje tě to nějak moc? Nestalo se někdy třeba, že jsi kvůli tomu propásnul start nebo něco?

Venca:
No zatěžuje .. jak se to vezme. Co se týče samotných peněz co vozím při závodě v kapse dresu, tak ani moc ne, ty drobáky ani necítíte, ale hlavu, mysl to určitě. Místo toho abych se před závodem soustředil na výkon, rozjížděl se a měl čistou hlavu, tak musím počítat peníze, platit startovný a pořád myslet komu sem co dal a komu nedal. Zatím se mi ale nestalo, že bych kvůli tomu propásl start.

SoS:
No tak to odvádíš takovou černou práci v týmu a ostatní se klidně rozjíždějí a starosti hází na tebe. Ale snad není tak zle :) Zkusíme teď zavést řeč na tým SOS. Jak se ti jeví tým po dvou letech, které jsi tam strávil. Je to tým, kde všichni jedou za všechny nebo je to tým individualistů? Fandí si závodníci navzájem nebo panuje v týmu vzájemná rivalita? A jsou v týmu nějací extrémisti? :)

Venca:
Extremisti proboha snad ne. Jsme přece parta amatérů, hobíků, které spojuje jedna věc - láska ke kolu. Někdo jezdí pro radost a občas si střihne nějaký závod, někdo zase pilně trénuje, aby vyhrával. Každý si v balíku najde své soupeře s kterými se porovnává. Co se týče týmu, tak určitě nějaké změny byly, jak v představenstvu, které dělá svoji práci zodpovědněji, tak i v počtu členů, přišli nové posily, a hlavní pozitivní změnu oproti loňsku vidím v účasti SOSáků na závodech. Některé týmy by nám ji mohli závidět. Není nic lepšího než si po závodě při pivě pokecat s partou kámošů. A to jestli panuje v týmu rivalita? Určitě nějaká tam je, ale ta správná, zdravá, vraždit se v týmu nebudeme :)

SoS:
:) Tak to je dobře. Ještě se pozastavím u té účasti členů na závodech. V minulých ročnících měl právě zde tým SOS rezervy. Měl sice celkem kvalitní jezdce, kteří by jako celek jistě uspěli, ale právě kvůli slabé účasti na závodech nikdy v celkovém hodnocení týmů neuspěli. Čím myslíš, že by to mohlo být? Nastala snad týmu nějaká zásadní změna a závodníci jsou lépe motivováni?

Venca:
Já to vidím jako důsledek toho, že jsme dobrá parta a v týmu panuje skvělá nálada. Možná přišli na to, že to není jenom o tom, přijet na závod, odjet ho a hned zmizet domů k mamince na oběd. Pro tým je každá účast na závodě důležitá. Je fajn, vědět že někam patřím a ještě když je to jeden z nejlepších týmů v UACu. Pokud je někdo v týmu na bedně a ostatní vidí, že nosím stejný dres jako on, tak si neřeknou, hele co je to za tydýta. Myslím, že si uvědomili, že jsou hrdý na to nosit lva s kružítkem na prsou.

SoS:
Tak to je skvělé, tak by měl asi fungovat každý tým. Na závěr bych chtěl svést řeč na tvojí přítelkyni Katku - hlavní fotografku týmu SOS. Pro tým dělá velmi záslužnou práci a v podstatě jen díky ní má tolik krásných momentek ze závodů. Zlý jazykové ale tvrdí, že ti závody ztěžuje tím, že když kolem ní projíždíš, musíš zpomalit a hlavně se usmívat :) Což musí být asi velmi náročné zvlášť, když si vždy vybere ten nejkrutější úsek závodu. Jak je tomu doopravdy? :)

Venca:
To poděkování bys měl říci jí a ne mně. I takové osoby jako Katka jsou při závodě důležité, dělá věci které jsou pro závodníky samozřejmostí, fotografuje, fandí, povzbuzuje, podává bidony, funguje jako úschovna, půjčuje přilby, případně je připravena poskytnout svoje Bianchi jako rezervu při defektu :) někdy i půjčuje peníze pokladníkovi, prostě holka pro všechno :) Měli bysme jí poděkovat, že téměř celou sezónu jezdila s námi. A to že bych zpomaloval, když jedu kolem ní, si nemyslím. Naopak se snažím jít na čelo skupiny a zrychlit, taky se snažím usmívat, ale většinou stojí v kopci, takže mi to moc nejde. Ale příští rok to určitě zlepším, budu na tom pracovat.

SoS:
Venco, já ti děkuji moc za rozhovor.

Venca:
To jsou všechny otázky? Já si myslel, že si budeme povídat o pivu a o ženských?! :)

SoS:
Omlouvám se Venco, ale to se budeš muset domluvit na rozhovoru s některým bulvárem :)

Pohořalý Petr (Coleman)